Uplynulý víkend patřil sborovému zpěvu, přátelskému setkávání a zejména hudbě Antonína Tučapského. Smíšený pěvecký sbor Svatopluk se zúčastnil 11. Festivalu Antonína Tučapského, který každoročně připomíná osobnost významného českého skladatele, sbormistra a pedagoga, rodáka z Vyškova. Minulý ročník jsme si odnesli první místo, které se nám i letos podařilo obhájit.
Letošního soutěžního festivalu se vedle našeho sboru zúčastnily také Pěvecký sbor Antonína Tučapského (PSAT) z Vyškova a slovenský sbor Chorus minor z Levoče. Všechny sbory přednesly povinnou skladbu Lauda anima mea od Antonína Tučapského, která se nesla celým festivalem jako symbolické propojení všech účastníků.
Soutěžní repertoár i silné hudební momenty
Svatopluk pod vedením sbormistra Filipa Macka vystoupil se skladbami:
- William Byrd – Ave verum
- John Leavitt – Missa festiva: Kyrie
(za klavírního doprovodu Lucie Adamcové) - Zdeněk Lukáš – In semita iustitiae vita
- Oldřich Halma – Čačina, čačina
Pěvecký sbor Antonína Tučapského provedl například skladby od Jana Amose Komenského, Jana Nováka, Antonína Dvořáka nebo Bohuslava Martinů. Chorus minor zaujal repertoárem od Mozarta, Gordona Younga, P. V. J. Kučery a Eugena Suchoně. Nutno podotknout, že vystoupení obou sborů jsme si značně užívali a oba sbory zazpívaly skvěle a od srdce.
Porota byla letos velmi přísná a zároveň odborně velmi silně obsazená. Výkony sborů hodnotili Jan Ocetek z JAMU v Brně, sbormistr a dirigent s bohatými zkušenostmi z domácích i mezinárodních soutěží, dále Michael Korbička, sbormistr a pedagog působící na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a expert na sborovou tvorbu Antonína Tučapského, a Tereza Surovíková, odbornice na sólový zpěv a vokální průpravu, vedoucí sborů Cantica, Cantica laetitia a Moraviachor.
Přesto si oba „spřátelené“ sbory vedly skvěle. PSAT získal bronzové pásmo a Svatopluk pásmo stříbrné, čímž jsme vybojovali nejvyšší ocenění letošní soutěže. Chorus minor si bohužel ocenění poroty neodnesl, což poukazuje nejen na důkladnost poroty, ale i na to, jak proměnlivá mohou být i jednotlivá vystoupení v rámci dne. Večerním koncertem si totiž Chorus minor získal posluchačstvo nádherným a velice kvalitně provedeným programem rozličných skladeb od lidovek až po Elvise Presleyho.
Velmi cennou součástí festivalu bylo také setkání s porotci po vyhlášení výsledků. Měli jsme možnost vyslechnout si detailní zpětnou vazbu k našemu vystoupení, ocenění silných stránek i doporučení, na čem dále pracovat. Právě podobná odborná reflexe je pro sbor obrovsky důležitá a může nás posunout zase o krok dál.
Festival především jako setkání
Přestože šlo o soutěž, největší hodnotou festivalu bylo tradičně setkání lidí, které spojuje láska ke sborovému zpěvu. Krásně to vystihli naši přátelé z PSAT na svých sociálních sítích:
„Akce sice komornější, ale o to srdečnější! Byť to byla soutěž (a porota byla velmi přísná), pro nás to bylo hlavně přátelské setkání nejen s kamarády ze Svatopluku, ale bylo super poznat další skvělý sbor, který k nám zavítal až z Levoče – Chorus minor.“
Večerní koncert pak proběhl v uvolněné atmosféře a vyvrcholil společným zpěvem všech účastníků, kteří se doslova „namačkali“ na jedno pódium. Filip Macek se chopil dirigentského postu a zazněla povinná skladba Lauda anima mea a také Alleluia Gordona Younga.
Hudební zahájení s Českým filharmonickým sborem Brno
Festival odstartoval již v pátek slavnostním zahajovacím koncertem, na kterém vystoupil Český filharmonický sbor Brno. Sbor dirigoval Eduard Kostelník, uměleckým vedoucím tělesa je renomovaný sbormistr Petr Fiala. Koncert potvrdil vysokou úroveň festivalu i jeho významné místo na mapě českého sborového zpěvu.
Máme radost, že jsme mohli být součástí dalšího ročníku festivalu nesoucího jméno Antonína Tučapského – skladatele, jehož hudba stále spojuje sbory napříč generacemi i hranicemi. Děkujeme organizátorům za krásnou atmosféru a všem účastníkům za společné hudební zážitky. Do budoucna přejeme všem zúčastněným sborům mnoho úspěchů na dalších soutěžích, festivalech i koncertních vystoupeních.
(autoři fotografií: Jan Kousal, Simona Surmařová)
